Účtování

Princip podvojného účtování

V podvojném účetnictví má každá kategorie prostředků vlastní účet. Můžeme mít například účet pro pokladnu, bankovní účet, sklady, majetek, závazky, pohledávky, výnosy a náklady - abych uvedl alespoň nejpoužívanější.

Každá účetní operace se provádí v podvojném účetnictví naprosto shodným způsobem: Peníze, které se odepíší na jednom účtu na straně dal, se připíší na jiném účtu na straně má dáti. Jako jednoduchý příklad si můžeme uvést například prodej výrobku za hotové. Řekněme, že jsme prodali na trhu metrák pomerančů z vlastní zahrádky za celkovou cenu 1200 korun.

Pokladna
Má dáti Dal
1200  
Tržby za výrobky
Má dáti Dal
  1200

Zápis "podvojně" vystihuje, co se stalo - na jedné straně nám ubyl metrák pomerančů, na straně druhé nám přibylo v pokladně dvanáct stovek.

S tržbou jsme pak přišli do zahrádkářských potřeb, z kasy vylovili sedm stovek a koupili pytel s kvalitním hnojivem na pomeranče. Tento pytel doma vyložíme v kůlně - jinými slovy připíšeme na sklad:

Pokladna
Má dáti Dal
1200  
700
Sklad
Má dáti Dal

700
 
 
Tučně je zvýrazněna právě probíhající účetní operace.
V pokladně ubylo 700 Kč, na skladě přibylo zboží za 700 Kč.

Až budeme potřebovat přihnojit a obsah pytle vysypeme na záhonky, můžeme pytel ze skladu odepsat a započítat si cenu hnojiva do nákladů. Opět je vidět podvojnost - pytel hnojiva jsme spotřebovali (na skladě už nic nemáme) a pro daňové účely nám naopak přibyla položka v nákladech:

Sklad
Má dáti Dal
700
 
 
700
Náklady
Má dáti Dal
 
700
 
Tučně je zvýrazněna právě probíhající účetní operace.
Hnojivo ze skladu je na záhoncích, přestalo existovat - ubylo ve skladu a přibylo na našem nákladovém účtu.

Účty, na kterých máme uloženy skutečné peníze - pokladna a účet v bance - jsou typickými představiteli aktivních účtů. Na stranu má dáti připisujeme peníze, které nám přibývají, které vyděláváme, na stranu dal pak peníze, které ubývají, které utrácíme. Každý účetní případ na účtech se zapisuje na jeden řádek a zůstatek na účtu zjistíme, když odečteme stranu dal od strany má dáti. V našem konkrétním případě vidíme, že v pokladně nám zůstává 500 korun.

Každá účetní operace se zapisuje na dva účty, jednou na stranu dal, podruhé na stranu má dáti. Kterou stranu použít, si můžeme snadno odvodit právě od pokladního (nebo bankovního) účtu. Všechno naše podnikání se točí kolem peněz, stačí si zapamatovat, že nejzajímavějším účtem je pro nás strana má dáti pokladního a bankovního účtu a ostatní si pak odvodit.

Protože se každá účetní operace zapisuje jednou na stranu má dáti a jednou na stranu dal (na různých účtech), musíme mít v našem účetnictví stejný součet strany dal i má dáti, pokud počítáme se všemi účty. Takto se dá zabezpečit alespoň základní kontrola správného účtování.

Účetní knihy

Za účetnictví vedené podle předchozího vysvětlení by vás na berňáku přiliš nepochválili. Pro kompletní přehled o dění v podniku potřebujeme vést dvě účetní knihy: hlavní knihu a účetní deník, případně ještě knihy analytických účtů.

Do účetního deníku se zapisují všechny účetní případy tak, jak k nim postupně docházelo a jak se účtovaly. Do účetního deníku se zapisuje nejméně popis účetní operace, datum, doklad, číslo účtu má dáti, číslo účtu dal a částka.

V hlavní knize jsou pak záznamy o stavu prostředků na každém účtu zvlášt. Hlavní knihu si můžeme představit třeba tak, že pro každý účet vyčleníme jeden list a na tento list budeme zapisovat všechny změny na účtu. Stranu má dáti na přední straně, stranu dal na zadní straně - například. Jeden list bude vyčleněn pouze pro zápisy o pokladně, další list na zápisy o bankovním účtu apod. Rozdílem přední a zadní strany (má dáti a dal) můžeme zjistit celkový zůstatek na daném účtu.

Implementace podvojného účetnictví v počítači je velmi podobná. Hlavním souborem je deník, z něj se pak odvozují všechny další potřebné údaje.

Podvojné účetnictví ve své původní podobě, kdy sloužilo pouze pro podnikatelské účely, byl asi nejefektivnější způsob, jak jednotným postupem získat okamžitý přehled o stavu podnikání. Postupem doby se účel účetnictví přesouval jiným směrem a podvojné účetnictví tak začalo ztrácet svůj význam pro podnikatele. Dnes chápe většina podnikatelů účetnictví jako povinnost, uloženou mu berňákem, aby se úřadům lépe vybíraly daně.

Pro účely podnikaní se proto spolu s účetnictvím vedou další pomocné evidence - saldokonto, evidence majetku, DPH, sklady apod. Z pomocných evidencí je pro podnikatale zdaleka nejdůležitější saldokonto, tj. evidence přijatých a vydaných faktur a plateb.

Syntetické účty, analytické účty - účetní osnova

V účetnictví má každý účet své předepsané číslo. Toto číslo se může členit na povinnou část syntetickou a nepovinnou analytickou.

 
221 . 200
syntetická část   analytická část

odkaz Číslování a názvy syntetických účtů jsou předepsány v účetní osnově vydané ministerstvem financí.

Analytická část účtu není předepsaná. V analytickém účtu může podnikatel sledovat prakticky cokoliv. Analytickou částí účtu lze například rozdělit bankovní účet (221) na několik samostatných analytických účtů:

221.100 - Běžný bankovní účet v komerční bance
221.107 - Termínovaný vklad v KB 1 týden
221.130 - Termínovaný vklad v KB 1 měsíc
221.200 - Běžný bankovní účet ve spořitelně

Analytickou částí účtu tak lze v podniku rozlišit například hospodaření jednotlivých středisek, skladů, poboček apod.

Založení firmy

Zkusíme si vysvětlit, jak je například možno postupovat při založení firmy a jak jednotlivé případy zaúčtovat.

Založme zahradnickou firmu. Podnikatel - fyzická osoba - uloží na bankovní účet dvacet tisíc, vloží do podnikání malý traktor v odhadní ceně třicet tisíc a počítač za dvacet tisíc. Hospodařit bude na pozemku za padesát tisíc korun:

Bank. účet
Má dáti Dal
20 000  
Zákl. jmění
Má dáti Dal
  20 000
Tučně je zvýrazněna právě probíhající účetní operace.
Podnikatel jako část základního jmění složil na bankovní účet peníze.

Hmotný inv. majetek
Má dáti Dal
 
30 000
 
Zákl. jmění
Má dáti Dal
  20 000
30 000
odkaz Tučně je zvýrazněna právě probíhající účetní operace.
Podnikatel vložil do podnikání traktor za třicet tisíc.

Hmotný inv. majetek
Má dáti Dal
 
30 000
20 000
 
Zákl. jmění
Má dáti Dal
  20 000
30 000
20 000
Tučně je zvýrazněna právě probíhající účetní operace.
Podnikatel jako část základního jmění složil na bankovní účet peníze.

Pozemky
Má dáti Dal



50 000
 
Zákl. jmění
Má dáti Dal
  20 000
30 000
20 000
50 000
Tučně je zvýrazněna právě probíhající účetní operace.
Podnikatel jako část základního jmění vložil do podnikání pozemek za odhadní cenu padesát tisíc.

Celkové základní jmění našeho podnikatele je sto tisíc a je tvořeno různými účetně zachycenými položkami (pozemky, materiál, peníze apod.). Postupem doby se bude forma základního majetku měnit - traktor se opotřebuje, peníze utratí, počítač se vymění za nový, ale hodnota základního jmění zůstává stále stejná.

Nákup za hotové

Jamile náš milý podnikatel založil firmu a nahlásil se na živnostenském úřadě, musel zaplatit tisícovku za živnostenský list a vzniknul mu tak další případ, který je nutné zavést do účetnictví.

Pokladna
Má dáti Dal
  1000
Ostatní služby
Má dáti Dal
1000  
odkaz Při nákupu za hotové figuruje vždy na straně dal účet 211 (pokladna), na straně má dáti musíte vybrat účet podle charakteru nákupu.

Prodej za hotové

Téhož dne podnikatel naložil do vozíku bednu jablek a odvezl ji prodat sousedovi. Vystavil mu paragon (i když věřte tomu!) a z účtu "prodej vlastních výrobků" přeúčtoval peníze na podkladnu.

Pokladna
Má dáti Dal
80  
Ostatní služby
Má dáti Dal
  80
odkaz Při nákupu za hotové figuruje vždy na straně dal účet 211 (pokladna), na straně má dáti musíte vybrat účet podle charakteru nákupu.

Prodej na fakturu

odkaz

Zaplatili mi fakturu

Nákup na fakturu

Zaplatili jsme fakturu